ČZ 500 Tourist byl nejsilnější předválečný motocykl vyráběný v České zbrojovce Strakonice. Motocykl ČZ 500 se začal vyvíjet v roce 1937.
Továrna se domnívala, že ve spojení se sidecarem bude motocykl zajímavý pro armádu.
Ta skutečně později odebrala dvacet kusů, ale větší zájem neprojevila. Počátkem války se motocykl dodával i státní správě, případně jednotlivcům. Přicházející válečné události zapříčinily zastavení výroby. Proto je dnes motocykl velmi vzácný. Celkem bylo vyrobeno pouhých 587 kusů tohoto typu.
Rám motocyklu byl inspirován ČZ 250 Tourist; lišil se pouze v několika maličkostech (např. vzpěry u motoru). Pérování vpředu bylo zesíleno dvojicí zapouzdřených per.
Motor byl inspirován německým motocyklem DKW NZ 500, ale proti jeho třírychlostní převodovce je čtyřrychlostní.
Motocykl byl standardně stříkán ultra černou barvou s bílými linkami. Armádní dodávky byly zelené. Kryt nádrže, výfuková kolena, tlumiče, vahadla, řidítka, rámeček reflektoru a další drobnosti dle individuální poptávky byly chromovány. Výrobní cena základní verze tohoto motocyklu byla tehdy 9 400 korun.
Motocykl ČZ 500 Vatikán, který byl ve strakonické továrně upraven dle objednávky důstojníka vatikánské gardy měl barvu smetanově bílou se zlatým linkováním.
Chromované části byly v jejím případě, podle nezaručených zpráv, nahrazeny zlatem.
Její cena se úpravami zvedla na přibližně 15 tisíc korun. Z propagačních důvodů byla faktura vystavena na částku 2 000 lir. V té době probíhala korespondence mezi Strakonicemi a Vatikánem, ale neúspěšně.
V roce 1942 byl dokonce vyslán zástupce firmy ČZ do Itálie, aby vymohl dlužnou částku. Podařilo se to pouze zčásti, byla vymožena pouze polovina dlužné částky. Nový majitel luxusního motocyklu ČZ jezdil po Evropě a nechal se fotit ve Francii a Itálii. A tak se ztráta, kterou firma musela oželet, alespoň vyrovnala tím, že netradičně smetanově bíle zbarvený motocykl se zlatými doplňky budil pozornost a byl tedy dobrou reklamou pro firmu, která byla na motocyklovém trhu pouhých sedm let. Obě strany tehdy usilovaly o smír, protože netoužily po skandálu, ale v tehdejší době měl svět jiné starosti.
Otázkou zůstává počet skutečně vyrobených motocyklů v tomto zbarvení. Byl to pouze jeden kus, který byl fotografován na tradičním jarním Pražském vzorkovém veletrhu v roce 1939, dva, nebo snad bylo vyrobeno více kusů? To je záhada i v současnosti, protože část firemní dokumentace se v následujících bouřlivých letech ztratila.
Dodnes se proto neví, kolik kusů motocyklu ČZ 500 Vatikán bylo celkem skutečně vyrobeno.
Ty exponáty, které v současnosti můžete spatřit na srazech veteránů a v několika muzejních sbírkách, jsou ve skutečnosti replikami původních sériových motocyklů, které po renovaci dostaly „vatikánské barvy“.