Historie mopedů má v Československu mnohaletou tradici.
Meziválečná legislativa mopedy zvýhodňovala tím, že nemusely být registrovány a k jejich řízení nebyl potřebný řidičský průkaz, přičemž zdvihový objem byl omezen na 100 ccm.
Známé z této doby jsou především motokola ČZ 76 Kaktus, ČZ 98 a Jawa Robot.
Díky vývoji motocyklových technologií vznikla po válce nová objemová třída 50 ccm a s ní i moped Jawa 550 (přezdívaný Pionýr), který měl být nástupcem meziválečných motokol (jeho prototypová série šlapadla měla).
Díky legislativním změnám v roce 1955 ale začal pionýr spadat do skupiny „malý motocykl“ a do výroby se dostal již bez pomocných šlapadel. Otázkou času tedy pouze bylo, kdy se v této objemové třídě objeví podobný stroj, který by byl jednodušší a odpovídal nové specifikaci mopedu.
Vývojem mopedu byly pověřeny dvě vývojové oddělení: Vývojové oddělení velkoprůmyslu Rokycany a Vývojové oddělení Závodů 9. května.
V roce 1956 vznikl v Rokycanech pod vedením konstruktéra Sovadiny prototyp mopedu Stadion provizorně opatřený motorem Fichtel & Sachs 48 cm3. A v Závodech 9. května (Jawa) vznikl moped Jawetta opatřený motorem Jawa 551, který koncepčně vycházel z motoru Jawa 550.
Oba prototypy (ještě bez obchodního názvu) byly představeny veřejnosti na II. Strojírenské výstavě v Brně téhož roku.
V období let 1956 – 1957 vzniklo zřejmě ještě několik prototypů opatřených motorem Fichtel & Sachs a taktéž i s československým motorem JAWA 552, který vznikl odvozením motoru 551 (Jawetta). Oba motory jsou až na jiný tvar bloku motoru, válce a hlavy konstrukčně shodné.
Sériová výroba mopedu Stadion byla svěřena výrobci jízdních kol Velo Stadion, národní podnik, Rakovník (později spadající pod Motor, n.p., České Budějovice) v druhém pololetí toku 1957. Motory dodával Motor, n.p., České Budějovice.
Obchodní název Stadion dostal moped dle tradiční značky výrobního podniku Velo Stadion. Moped dostal označení S11.
Hlavní inovací při výrobě modelu S11 byla přední vidlice. První vyráběné série byly vybaveny jednoduchou přední vidlicí s rameny odpruženými zkrutnými pryžovými bloky. To se ale příliš neosvědčilo a přední vidlice byla později inovována vahadly, odpruženými tlačnými pružinami shodné konstrukce jako v mopedech Jawetta.
Stadion S11 (familiárně označován jako "kozí dech") byl následovníkem, nebo spíše drobnou modifikací, mopedu Stadion S1, kterého bylo vyrobeno pouze 2000 kusů. Označení stadionu S11 znamená, že se jedná o první sérii (řadu) - celá první série nesla označení S11. Následné série nesly označení S22 (rok zahájení výroby 1960) a S23 (rok zahájení výroby 1962).
První stadiony modelu S11 byly vyrobeny v roce 1957, ale sériová výroba se naplno rozběhla až v roce 1958. Před zahájením sériové výroby provázely Stadion potíže. První prototypy Stadionu byly vyrobeny s motory od západoněmecké firmy Fichtel a Sachs, přičemž se předpokládalo, že tyto motory budou standardně montovány do všech Stadionů. To ale nebylo vzhledem k tehdejší politické situaci možné. Nakonec se tento problém vyřešil tím, že byl vyvinut motor Jawa, typ 552, který byl vyráběn v mateřském podniku Stadionu Rakovník, v n. p. MOTOR České Budějovice.
Stadion S11 je velice úspěšný model Stadionu, který si získal oblibu mezi motoristickou veřejností. Celkově bylo vyrobeno přes 150 tisíc kusů Stadionu S11 a tím se stal nejúspěšnějším mopedem vyrobeným Stadionem Rakovník.
Další modelové řady, které měly navázat na úspěch modelu S11, nikdy jeho úspěch nepřekonaly a ani nikdy nebyly tak oblíbené, jako již zmiňovaná "S11".
Moped Stadion S 22, který přibyl do výrobního programu stadionu Rakovník od roku 1960 do roku 1965 přinesl větší jízdní komfort a výkony a taktéž větší unifikaci s mopedy Jawetta.
Konstrukce mopedu byla kompletně přepracována. Motor byl vybaven novým polospádovým karburátorem Jikov 2912 PS na místo typu 2912M (M znamená monoblok) a tlumičem sání. Šířka pneumatik byla zvětšena z 2″ na 2,25″.